S hrabošem polním se setkáváme neradi

Na začátku lze říct, že je vegetarián. Tedy, býložravec. A není zrovna vybíravý.

Čím škodí

Ohryzává starší stromy na kmenu. U mladších výsadeb postupně ohryzává i přilehlé části kmene pod zemí až po kořenový systém. Jeho ohryzy bývají nesouvislé, s potrhaným lýkem.
malá myška

Ale on neškodí jen od jara do podzimu. Pro jeho zimní přežití jsou rozhodující ozimé obilniny, řepka a travnaté pozemky. Tedy jejich okraje, které jsou bohaté na plevele. Rovněž se vydává do příkopů podél cest a na stráně s křovinami, meze, tedy na místa, kde sice nezpůsobí žádnou větší škodu, ale je to jen o jeho přežití. Jinak se snaží přesídlit na okolní pozemky.

Když se pozorně zadíváte k okolí stromů, všimnete si východů z nor o průměru 3 – 4 cm. V nich vedou chodbičky spojující další východy. Často z nich vyčnívají kousky rostlin, v blízkosti bývá vyhrabaná zemina a černý lesklý trus.

Když navštíví něčí zahradu, není možné přehlížet, jakou škodu nadělá při okusování nadzemní části ředkve, brukve a jiných, pro něj velice chutných druhů zeleniny.
hnědá myšička

JEDEN HRABOŠ ZA ROK SPOTŘEBUJE 1 KG POTRAVY!

Jak vypadá

Měří 30 – 120 mm, ocas 34 – 45 mm. Srst má různě zbarvenou. Od hnědavé, přes nažloutlou až k hnědé nebo šedohnědé. Břicho bývá světlejší.  Má válcovité tělo, malé okrouhlé uši, skoro skryté v srsti a jsou porostlé po obvodu krátkými chloupky. Čenich je tupě zaoblený. Na předních končetinách má po 4 prstech, na zadních po 5. Váží mezi 12 -45 g.

Jak žije

Žije v koloniích. Pohromadě je více jedinců, ale každý z nich si buduje vlastní noru. Ve stáří 3 – 5 týdnů se začínají rozmnožovat. Samička je březí 21 dnů. Délka života se pohybuje kolem dvou let. Pohlavně dospívají ve 13. dni života, tedy v době, kdy jsou mláďata ještě kojena. Samice má mladé 3x- 7x ročně.

 

Během zimního období jejich výskyt prozrazují myšilovní dravci jako je káně rousná, káně lesní a poštolka obecná. Tito ptáci posedávají na stromech nebo na okrajových sloupcích vinohradů, kde trpělivě vyčkávají na svou kořist.

Ale i jiní predátoři napomáhají svým lovem k regulaci populace hraboše polního. Lasičky, lišky, tchoři, kuny, jezevci, divoká prasata a další.

 

 

Jako jediná ochrana se doporučuje, aby se v sadech pravidelně sekala tráva, odstraňoval se plevel a pokud možno, aby 3x ročně byla provedena kultivace. Také je vhodné podpořit pernaté dravce a sovy. Instalovat do okolí sadů hnízdící podložky pro kalouse ušatého, pro poštolku a budky a podsedy pro sovy, poštolku obecnou a káně lesní.

Na polích se jako účinná prevence osvědčila včas provedená podmítka s hlubokou orbou, která ničí hraboší nory a to je vyhání.

5.0
02