Základní výzbrojí každého majitele chlupatého uzlíčku jsou pamlsky. Zároveň s tím se ale, oprávněně, spousta majitelů bojí, že překrmovat jejich miláčka pamlsky bude mít negativní efekt na jeho zdraví. Jak z toho ven? Je důležité vědět, že většina mlsků je dimenzovaná pro dospělé psy, a štěňatům, zejména těm malým, stačí jenom kousek. Často dokonce fungují i obyčejné granule na krmení, které psovi dáváte jednotlivě. Jako pozitivní motivace to stačí, a nemusíte se obávat problémů s váhou nebo zuby.
Pamlsky ale nejsou jedinou cestou, jak psa vytrénovat. Slyšeli jste někdy o klikru? Klikr je jakási hračka, která při stisknutí vydá charakteristický cvakavý zvuk, trochu jako kdybyste promáčkli víčko od zavařovací sklenice. Už Pavlov věděl, že u psů se dá zvuk spojit s očekáváním odměny, takže pokud dokážete štěně naučit, že cvaknutí klikrem znamená, že udělalo něco správně (obvykle tedy s pomocí pamlsků, ale většinou si pes rychle zvykne i na zvuk samotný), tak s sebou už brzy nebudete muset nosit kapsu plnou piškotů. Navíc nejspíše rychle přijdete na to, že cvakání je dost návykové, takže pozor, jinak si brzy budete klikat jen tak sami pro sebe.
Co naopak nedělat, nekupovat a nikdy, nikdy nepoužívat, to jsou elektrické obojky a podobné nesmysly. Proč? Motivovat štěně strachem je špatná strategie. Jistě, pokud malý pes dostane ránu pokaždé, když udělá něco špatně, tak se rychle naučí, co dělat nemá. Jak má ale chudák zvíře přijít na to, co dělat má? Kdyby vám někdo vlepil pohlavek pokaždé, když v práci něco zvrtáte, tak vám to v ničem nepomůže přijít na to, jak se to tedy dělá správně. Majitelé psů, kteří se například podhrabávají nebo věčně utíkají, sice tvrdí, že nemají jinou možnost, ale za podobným chováním je většinou nuda nebo jiné příčiny, které se dají snadno odstranit.